Česká asociace povinných

„Poskytování legislativního monitoringu a systému včasného varování“ u zákonů, které se týkají činnosti soudních exekutorů. Tak zní přesně popis služeb, které Exekutorské komoře poskytuje společnost Extend. Jejím jediným společníkem je Alan Hopp, asistent poslance Marka Bendy z ODS.

„Exekutorská komora ČR v minulosti skutečně vstoupila do smluvního vztahu se společností Extend za účelem poskytování standardní poradenské činnosti v oblasti public affairs,“ potvrdila Deníku N mluvčí komory Lenka Desatová. Nic bližšího ale nesdělila. „Podrobnosti smluvního vztahu nebudeme komentovat. Jednak jde o vnitřní záležitosti komory, a navíc jsme k tomu i smluvně zavázáni,“ napsala.

Deník N má ale smlouvu k dispozici. Vyplývá z ní, že byla podepsaná v dubnu 2015. V té době se komora zavázala za uvedené služby platit paušálně 90 000 korun každý měsíc. Podle zdroje, od něhož Deník N smlouvu získal, byla paušální odměna od té doby zvýšena na 120 000 Kč měsíčně.

Majitel firmy Alan Hopp na dotazy Deníku N nereagoval. Poté co zjistil, že se o případ zajímáme, ale poskytl vyjádření serveru Česká justice. Žádné bližší podrobnosti o své práci pro Exekutorskou komoru v něm však neuvedl.

„S Markem Bendou se znám od dob dospívání před rokem 1989 a pracuji pro něj na různých pozicích od roku 1993,“ napsal České justici Hopp. „Když jsem si chtěl v roce 2017 zjednodušit vstup do Poslanecké sněmovny, obrátil jsem se právě na něj. Domluvili jsme se, že mu za minimální úplatu budu radit se správou jeho Facebooku a stanu se jeho asistentem. Jako vlastník Extend s.r.o. poskytuji Exekutorské komoře poradenské služby na základě výběrového řízení od roku 2015.“

Poslanec Marek Benda vede ve Sněmovně ústavně právní výbor, který se zabývá právě zákony spadajícími pod resort spravedlnosti – tedy i úpravou exekucí. Poslanec Benda ve dvojí aktivitě svého asistenta žádný problém nevidí. „O spolupráci vím, byl jsem informován. Bez detailů, jako je vámi uváděná odměna pro společnost Extend. Pan Hopp pro mě aktuálně dělá za minimální odměnu 1000 Kč měsíčně pouze věci spojené s e-komunikací,“ napsal Benda Deníku N.

Právník Jan Dupák z nevládní organizace Transparency International ale ve dvojroli Alana Hoppa problém vidí. „Mě v té smlouvě zaujal ten termín ‚včasné varování‘,“ řekl Deníku N. „Působí to tak, že se komora obává jakékoliv změny legislativy směrem k ní, pokouší se udržet status quo a pan Hopp je v Poslanecké sněmovně z toho důvodu, aby co nejrychleji informoval Exekutorskou komoru, že se má jednat o jakékoliv změně zákonů, které se jí dotýkají. Zákon asi porušen nebyl, ale vidím tam střet zájmů na straně asistenta,“ myslí si právník Dupák.

Marek Benda to odmítá. „S představiteli všech právních profesí se pravidelně setkávám z titulu své funkce, vedeme diskuse o jejich úlohách v právním systému a nepotřebuji k tomu žádné zprostředkovatele,“ uzavřel svou odpověď pro Deník N.

Předseda ODS Petr Fiala si s poslancem chce o jeho asistentovi promluvit. „Nejprve o tom budu mluvit s Markem Bendou, aby mi celou situaci vysvětlil. Do té doby nepovažuji za korektní to hodnotit,“ vzkázal Deníku N po tiskové mluvčí ODS.

Marek Benda se ve Sněmovně i v médiích k otázkám exekucí často vyjadřuje, většinou zastává stanoviska méně vstřícná k dlužníkům.

V roce 2017 například odmítl podpořit tzv. teritorialitu exekutorů, která by omezila podnikání největších exekutorských úřadů. „Jestli mám dluh, tak je mou povinností ten dluh zaplatit, a ne pak chodit po světě a do novin vykládat tklivé příběhy, jak mě nějaký zlý exekutor chce exekuovat, protože já chudáček jsem se zadlužil. Vždycky jsem se já nějak musel zadlužit, vždycky tam musí být soudní rozhodnutí. Není to rozhodnutí toho exekutora,“ prohlásil tehdy Benda v rozpravě.

U nedávno projednávaného zákona, který měl usnadnit oddlužení lidem v dluhové pasti, zase odmítl podpořit senátní verzi, která by cestu z ní otevřela více lidem. „Nehlasovali jsme pro sněmovní verzi, která nám přišla příliš měkká a příliš se vztahuje na dluhy do budoucna. Představa, že bychom podpořili ještě měkčí senátní verzi, je vysoce nepravděpodobná,“ řekl tehdy deníku Právo. Senátní verze zákona pak skutečně Sněmovnou neprošla.

Fotogalerie